Dluhopisy

 

Dluhopisy – nazývané rovněž dlužní úpisy, bondy, obligace, věřitelské listy – jsou úročené cenné papíry sloužící ke střednědobému až dlouhodobému financování společností a států. Zaručují nárok na vrácení a vyplácení úroků v určité výši jako odměnu za přenechání kapitálu. Výše vyplácených úroků závisí zejména na bonitě dlužníka.

Zatímco se investor při nákupu akcií stává (spolu)vlastníkem společnosti, jsou majitelé dluhopisů věřiteli. Na rozdíl od úvěrů jsou dluhopisy vydávány v zásadě veřejně, takže kapitál může na stanovenou dobu přenechávat emitentovi kdokoliv.

Nejznámějšími vnitřními možnostmi úpravy dluhopisů jsou například konvertibilní dluhopisy (convertible bond) nebo hybridní dluhopisy. Konvertibilní dluhopis je zpravidla úročeným cenným papírem s nominálním úrokem, který majitele opravňuje během k tomu určeného období směnit za předem stanovených podmínek za akcie. Hybridní dluhopis je vlastnímu kapitálu podobný, podřízený dluhopis společnosti s velmi dlouhou nebo neomezenou dobou splatnosti. Je možné vypovězení emitentem v předem stanoveném termínu. Kromě toho mohou být za určitých podmínek určeny nebo odloženy sjednané kuponové platby. Díky vyšším úrokům v porovnání s běžnými dluhopisy společností by mělo být investorovi dostatečně kompenzováno zvýšené riziko až totální ztráty – například v případě insolvence emitenta .

Dluhopisy se v zásadě dělí podle druhu výplaty úroků a rovněž podle jejich vnitřní úpravy. Nejběžnějšími druhy výplaty úroků jsou: U pevně úročených dluhopisů dostává věřitel pravidelnou – většinou roční – výplatu úroků, která byla sjednána předem. Nejčastější forma se nazývá také standardní obligace, a to podle jejich jednoduché úpravy. Variabilně úročené dluhopisy (tzv. floater) nemají pevný, ale proměnlivý úrok. Přitom se jednotlivé úrokové sazby orientují často na sazby na finančních trzích, jako jsou Libor, londýnská mezibankovní nabídková sazba, nebo Euribor, evropská mezibankovní nabídková sazba, plus riziková přirážka emitenta.